Jablonecké lázně jsou opět středem pozornosti

V úterý se v klubu Na Rampě konala veřejná diskuze o budoucnosti budovy bývalých jabloneckých městských lázní. Akce se zúčastnilo okolo padesáti návštěvníků, kterým není lhostejný stav 110 let staré budovy v ulici Budovatelů. 

Cílem setkání bylo otevřít debatu nad možným využitím bývalých lázní a iniciovat vznik otevřené pracovní skupiny, která se vizi budoucího využití objektu bude zabývat. Skupina se zaměří na celkový koncept a specifikaci výsledného záměru. Pozvaní hosté se podělili o své zkušenosti a příklady dobré praxe, ale také upozornili na úskalí, která podobné projekty doprovází. Za statutární město Jablonec nad Nisou na akci vystoupil náměstek pro rozvoj města Jakub Chuchlík. Úvodem do této diskuze byl koncept možného využití lázní spolkem ArtproProstor. Vizi spolku představila jeho předsedkyně Anna Strnadová. 
O svých zkušenostech hovořil kastelán oživené barokní památky Valdštejnská Lodžie Jiří Vydra a radní města Jičína Luděk Havel. Do diskuse přispěl místostarosta Prahy 10 David Kašpar – zakladatel Plechárny na Černém Mostě a ředitelka Nové sítě Adriana Světlíková. Akce se také účastnil ředitel Oblastní galerie Liberec Jan Randáček. Liberecká galerie sídlí v zrekonstruovaných lázeňských prostorách z počátku dvacátého století. Mezi hosty byl také ředitel krajského projektu Křišťálové údolí David Pastva.

„Celé diskusní setkání bylo iniciováno městem Jablonec a Annou Strnadovou ze spolku ArtproProstor, který se v letech 2015-2016 pokusil budovu bývalých městských lázní oživit,“ říká náměstek pro rozvoj města Jakub Chuchlík s tím, že úterní setkání odborníků a veřejnosti bylo velmi přínosné. „Navázali jsem kontakt s účastníky i s lidmi, kteří projevili zájem o účast v nově sestavované pracovní skupině, která bude pracovat na specifikaci využití a fungování Jablečných lázní,“ informuje Anna Strnadová.
    
Cílem skupiny je formulovat směr, kterým by se objekt bývalých městských lázní měl ubírat. Vzhledem k finančním možnostem města se předpokládá, že by měl návrh využití umožňovat postupnou realizaci malých částí. „Pro začátek je potřeba sanovat některé technické závady a realizovat toalety. Aby se i drobné investice odehrávaly koncepčně, chceme postupovat podle celkového architektonického návrhu řešení. A právě proto, aby takový návrh mohl vzniknout, potřebujeme nyní v rámci této pracovní skupiny formulovat záměr využití.“ dodává Chuchlík, s tím, že by měl být záměr stavěn tak, aby si dům vydělal na svůj provoz.

Budova byla postavena v letech 1908-1909 na počest císaře Františka Josefa II. Architektonického řešení se ujal zkušený architekt Robert Hemmrich, který v Jablonci navrhoval dalších zhruba šedesát domů. K nejzásadnějším zásahům do budovy městských lázní došlo v roce 1960 komunistickým okresním stavebním podnikem, kdy bylo zničeno původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě a původní zasklení oken. Dva roky nato došlo k poslední stavební úpravě a od té doby už budova jen stárla a chátrala. Ještě v roce 1997 město zainvestovalo do nutné opravy střechy. Následně byly lázně pro veřejnost uzavřeny.