Bezpečnostní situaci v Ústeckém kraji ovlivňují zejména sociálně vyloučené lokality

Zejména sociálně vyloučené lokality jsou hlavní příčinou vysoké kriminality v Ústeckém kraji. Po převodu počtu trestných činů na 10 tisíc obyvatel patří našemu kraji druhá příčka za vedoucí Prahou. Tyto závěry vyplývají z aktualizované Bezpečnostní analýzy Ústeckého kraje. Nepříznivá situace v této oblasti vyžaduje koordinovaný postup počínaje ministerstvem vnitra, přes polici, krajský úřad až po místní samosprávu. Proto Ústecký kraj připravuje Bezpečnostní konferenci, která se uskuteční dne 25. září 2012 se zaměřením především na problematiku sociálně vyloučených lokalit.

„Pokud se dnes vývoj v sociálně vyloučených lokalitách podcení, reálně hrozí, že za 50 let se z Ústeckého kraje stane jedno velké ghetto, kam se slušní občané budou bát vstoupit. Chceme proto mít aktuální informace primárně od ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a policie, jaká opatření v souvislosti s napjatou situací v sociálně vyloučených lokalitách připravují a diskutovat o tom, jak k řešení mohou přispět místní samosprávy i kraj,“ uvedla Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje.

Jak již bylo uvedeno, na situaci v Ústeckém kraji mají podle bezpečnostní analýzy vliv zejména sociálně vyloučené lokality, kde se soustřeďují rodiny plně závislé na státní sociální podpoře. Nízká úroveň vzdělanosti a právního vědomí těchto osob omezuje jejich možnosti uplatnění na trhu práce, což v důsledku vede k nižším příjmům a snížení jejich životní úrovně. Ve snaze zlepšit si životní úroveň se dopouštějí často trestné činnosti. Rovněž vysoká míra frustrace z praktické nemožnosti dosáhnout na statky (symbolizující v současné většinové společnosti úspěch) vyvolává u těchto osob hlubokou frustraci a agresivitu vůči svému okolí a u dospívající generace pak také vůči vrstevníkům.
 
Vlivem migrace osob z těchto sociálně vyloučených lokalit do oblastí, kde nebyly osoby s nízkým sociálním statusem dosud registrovány (nebo jen minimálně), dochází k rozšíření kriminogenního chování do nových lokalit, čímž roste nebezpečí vzniku nových vyloučených lokalit, nebo rozšíření stávajících vyloučených lokalit (např. na teritoriu územních okresů Děčín, Chomutov, Most, Teplice). K současným sociálně vyloučeným lokalitám v regionu přibyly nové (např. v okrese Děčín ve městě Šluknov). V hodnoceném období se do tohoto mikroregionu přistěhovalo přes dvě stě Romů. Nově přistěhovaní žádají po získání trvalého pobytu v obci ihned o dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi.
 
Současně se stupňuje sociální napětí mezi sociálně vyloučenými osobami a ostatní populací. Ta z velké části vnímá osoby z vyloučených lokalit jako osoby čerpající různé sociální dávky, aniž by kdy samy přispěly do sociálního systému. Napětí vzrůstá postupně tak, jak dopadají postupně důsledky ekonomické krize na obyvatele (ztráta zaměstnání, nezaměstnanost, zdražování energií, potravin apod.). Nelze tedy v budoucnu vyloučit obdobný socioekonomický a socio-demografický vývoj jako ve Šluknovském výběžku, a to včetně nepokojů, i na dalším území kraje (zejm. v okresech Most a Chomutov). 
 
První bezpečnostní konference Ústeckého kraje se uskutečnila v říjnu 2009. Jedním z konkrétních výstupů této konference se stal tzv. Ústecký balíček legislativních návrhů, který čeká více než sedm měsíců na projednání v Poslanecké sněmovně. Ústecký balíček se zaměřuje na řešení problémů souvisejících nejen se životem v sociálně vyloučených lokalitách, ale také na drobnou kriminalitu po celé České republice a týká se sociálního bydlení, loterijního zákona a trestů za opakované přestupky, jako jsou drobné krádeže, rušení nočního klidu a podobně.